Cestovat ze Zlína až do Guatemaly není v dnešní době žádný problém. Prostě jen strávíte přes 20 hodin v dopravních prostředcích, pár hodin čekáním na přestupy na letišti a čekáním na kufr. Další půlhodiny čekáte, až vám ten kufr prohledají, protože vám tam roztomilý pejsek vyčenichal jablko a tak dále… zkrátka je to dobrodružství :-).
Na letišti v Guatemala City už na nás čekal organizátor našeho turné, Purnahuti. Měli jsme dvě hodiny na to, dostat se do hotelu, převléknout se a odjet na místo našeho prvního koncertu, který začínal podle našich „biologických hodin“ ve 22h. Z programu nám nějak vypadl bod „odpočinek po cestě“. Takto začalo jedno z našich nejintenzivnějších koncertních turné. Ten den, při večeři v Indické restauraci, jsme byli ještě uplaceni dvěma balíčky výborné guatemalské čokolády, abychom vydržely až do konce. Děkujeme, užily jsme si ji velmi.
V den příletu jsme hrály v otevřeném kostele, v prostředí překrásného přírodního parku.
Druhý den jsme se staly součástí programu oslav katolické školy Matky Terezy. Pro děti jsme měly během našeho pobytu ještě dva koncerty – pro dívčí a pro chlapeckou školu.
Děti si s námi i zazpívaly, zadupaly a zatleskaly jednu písničku. Po programu měly na nás různé zajímavé otázky. Při popisu našeho národního jídla se nám bohužel úplně nepodařilo vysvětlit, co je to knedlík. Další zajímavá otázka, kterou jsme dostaly od dívčí i chlapecké školy byla: „ Kolik je vám let ?“ Dívky se spokojily s odpovědí, kolik let je nejmladší a nejstarší z nás. Chlapcům to ale nestačilo. „Chtějí vědět přesně věk každé z vás.“ Oznámil nám náš překladatel Purnahuti. A tak jsme to museli přiznat. Nahlas do mikrofonu, jedna po druhé. Na ostatních koncertech pro veřejnost jsme to naštěstí dělat nemusely :-).
Jeden z koncertů se konal v centru města Antiqua, ve velikém starobylém chrámu s nádhernou atmosférou a kapacitou pojmout až 800 lidí. Publikum pro náš koncert zaplnilo jedno křídlo chrámu, asi 270 lidí. Poblíž Antiqua jsme navštívily i avokádovou farmu. Jely jsme tam po silnici, která se postupně
proměnila v prašnou hrbolatou cestu směřující vysoko do divokých hor, a kdyby jste jeli v autě s neznámým taxíkářem, dostali by jste strach, že vás právě unesl. Na konci této prašné cesty byl udusaný plácek s cedulkou „Parkoviště“. Na udusané hlíně byly dokonce vyznačeny bílé parkovací čáry. Parkoviště provozovala rodina, která tu žila v malém obydlí – ani dům, ani chatrč, sem tam nějaká cihla, trochu vlnitého plechu a je hotovo. Tam jsme vystoupily a zbytek došly pěšky.
Avokádová farma byla krásným místem pro odpočinek, kde jste si mohly pronajmout chatičku nebo stan, a nebo se jen dobře najíst, lehnout si do hamaky a relaxovat.
Dokonce nám v našem plném programu zbyl i den na výlet k jezeru Atitlán. Jezero je asi 12 km dlouhé a
5 km široké. Je zasazené do divoké přírody, obklopené sopkami a zalesněnými horami, kde se nachází chudé Mayské vesničky původních obyvatel. Krása beroucí dech.
V Guatemala City jsme měly ještě několik koncertů v moderních halách. Celkem naše koncerty navštívilo asi 1600 posluchačů. Publikum a lidé, se kterými jsme se setkávaly na koncertech a mohly s nimi sdílet krásu a hloubku hudby Sri Chinmoye – to je vždycky nejkrásnější a nejvíce naplňující zážitek. Jsme moc vděční za toto pozvání do Guatemaly a doufáme, že se nám ještě někdy podaří se tam vrátit.
Článek od Abhari :O)
