K protinožcům jsme se s naší skupinou podívaly úplně poprvé… a pevně doufáme, že ne naposledy. Výlet do Austrálie a na Nový Zéland byl skutečně jedinečný v mnoha směrech a nejen klokani s kakadu budou ještě hodně dlouho poskakovat a poletovat v našich vzpomínkách.
Byly pro nás připravené celkem čtyři nezapomenutelné koncerty v Austrálii a jeden koncert na Novém Zélandu. Do každého města jsme přelétaly letadlem a současně platilo, že v jednom městě jsme nebyly déle, než 2 noci. První časový posun 6 hodin v Perthu se postupně protahoval až na finálních 10 hodin v Aucklandu. Z těchto základních informací se dá snadno vyvodit, že po fyzické stránce byl výlet vskutku vyčerpávající. Organizátoři našeho turné byli ale tak pohostinní, přátelští a dokonalí, že se jim tyto na první pohled náročné podmínky podařilo vyvážit a náš pobyt na tomto speciálním kontinentu se stal opravdu plným příjemných zážitků a radosti.
První město, kde jsme přiletěly a měly první koncert, bylo Perth. Opravdu nádherné město, plné roztomilých přízemních domů, zeleně a vody. Čekal nás zde dvoumílový závod při Labutí řece (Swan river) zakončený ranním piknikem v trávě. Také jsme se stihly vykoupat v Indickém oceánu a ocenily jeho skutečnou čistotu a krásu. Na koncert přišlo spousta nadšených posluchačů, mezi nimiž se našel i český konzul pan Cihelka.
Adelaide bylo naším druhým stanovištěm. Město leží v oblasti, kde se daří koalám, a tak jsme se nesmírně těšily, kdy už konečně nějakou tu koalu uvidíme a snad si toho chundelatého medvídka i pohladíme. No rezervace pro koaly, kde si je každý může pohladit, byla už v podvečer našeho příjezdu bohužel zavřená. Skutečnou koalu v divoké přírodě jsme nakonec ale viděly. Byla to taková vzdálená kulička připláclá vysoko v korunách eukalyptovníku. Naše očekávání to sice úplně neuspokojilo, ale koalu jsme si mohly odškrtnout ze seznamu našich australských tužeb.
V Adelaide jsme navštívily restauraci Joy-Discovery Cafe a dárkový obchod Rainbow Heart-Sky, kde pracují naši přátelé. Koncert jsme tentokrát měly v kostele, což je pro nás vlastně nejoblíbenější varianta koncertních hal. Dobrá akustika, vysoká duchovní energie, netřeba zvučit, obecenstvo je přirozeně naladěné na vnitřní zážitek. I pan farář si náš koncert rád poslechl až do konce a závěrem si s námi moc mile popovídal.
Dále jsme pokračovaly do Melbourne, kde jsme absolvovaly další koncert v kostele. Nutno poznamenat, že vnitrostátní přelety byly pro nás vždy velkým dobrodružstvím. Jednak je kombinace malého letadla a silného australského větru výborná pro procvičení síly vašeho žaludku. A také jsme nikdy s jistotou nevěděly, zda se nám podaří do dalšího města převést všechny naše hudební nástroje. No to víte, přeci bychom je za zbytečně drahý peníz neodbavovaly… a navíc… v těch našich slabých obalech by to odbavení asi stejně nepřežily. Pokaždé ale nějak sestoupila Boží Milost a hudební nástroje byly připravené podat špičkový výkon na dalším koncertě :O)
Canberra nás uvítala pozvánkou na 6km závod na naši počest. Byly jsme vskutku nadšené. Dodatečně jsme si ale běh všechny velmi pochvalovaly, jelikož byl v krásném parku u přehrady, se spoustou zpívajících ptáků a se startem a cílem u sochy Sri Chinmoye. Canberra je hlavním městem Austrálie, což se jí podařilo díky sporu mezi městy Sydney a Melbourne, které se o post hlavního města přely. Aby se dohady vyřešily, bylo stvořeno novorozeně, zcela nové město, Canberra. No a povedlo se. Canberra je dnes krásné město, ukryté v zeleni a oblehlé malebnými horami a přehradami. Město je současně známé velkým množstvím klokanů, kteří se tam prohání asi tak, jako u nás zajíci na poli. A vskutku, s klokany jsme měly větší štěstí, než s medvídky koala. Polehávali letargicky v trávě kousek od nás, koukali, co to zase chceme a odhopsali, až už jsme byly opravdu nebezpečně blízko.
Párkrát jsme měly výborné jídlo v My Rainbow-Dreams Cafe, kterou naši přátelé provozují. A měli ho, stejně jako ve všech ostatních městech, naprosto vynikající!
Čas byl bohužel neúprosný a přišla chvíle, kdy jsme musely Austrálii opustit a plní dojmů a zážitků vzlétnout… no naštěstí ještě ne domů, ale na Nový Zéland :O)
Tam jsme navštívily sice jediné město s jediným koncertem – Auckland, ale stálo to rozhodně za to.
Na Novém Zélandu je opravdu naprosto dokonalá příroda. Bylo sice období podzimu a příroda se uchylovala k zimnímu odpočinku, i přesto to ale všechno bylo mnohonásobně zelenější a bujnější než u nás na jaře v plném rozkvětu. Nechápaly jsme to a současně jsme byly vděčné, že ještě někde existuje taková nádherná, zdravá, panenská příroda. V Aucklandu jsme si opravdu oblíbily restauraci Blue Bird – a to jak jídlo, které vařilï, tak i personál. Všichni k nám byli skutečně laskaví, a tak se není čemu divit, že se vyvedl i náš poslední koncert. Podařený koncert totiž závisí nejen na těch, kdo hrají a zpívají, ale také na těch, kteří poslouchají.
V Aucklandu jsme nebývale hodně času trávily sportováním a výletováním. Mrkly jsme se na kráter jedné tamní sopky, ale byla zrovna taková mlha, že by se opravdu dala krájet, jako z Rákosníčka. Výlet na jachtách už se nám vydařil více. Vyzkoušely jsme si kormidlování a seřizování plachet, mořskou nemoc dostal pouze jeden jedinec. Nejhlubší zážitek sepětí s přírodou ale asi máme z výletu s Jogyata, který je sice o generaci starší jak my, ale kondičku má opravdu výbornou a dal nám pořádně na frak. Je to skutečný znalec tamní přírody, a tak nám ukázal opravdu ty nej nej místa, bez kterých zkrátka Nový Zéland nejde opustit.
No nakonec jsme ale odletět musely. Nechtělo se nám, pravda. Ale jinak to nešlo.
Nastoupily jsme na palubu letadla a snad nám ani nevadilo, že nás čeká 35 hodin cestování domů… plné zážitků a únavy jsme to zkrátka úspěšně prospaly.
Děkujeme všem, kteří nás na takové úžasné koncertní turné pozvali a podíleli se na jeho organizaci… byla opravdu nepřekonatelná.
DĚKUJEME!