22.10. Přílet a cesta do Erdenetu
Výlet do Mongolska byl bezpochyby velmi speciální. Docela určitě nikdy nezapomeneme na přátele, které jsme tam potkaly a zážitky, které jsme díky nim prožily.
Už v letadle jsme se setkaly s dalšími hudebníky, zpěváky a zvukaři, kteří s námi následující týden tvořili svět Songs of the Soul. Po náročném a dlouhém letu nás v Ulaanbaataru čekal autobus, se kterým jsme jeli dalších sedm hodin do druhého největšího města Mongolska – Erdenetu. Tam nás čekal první koncert duchovní hudby.
Mongolsko nás překvapilo řadou specialit už po cestě do Erdenetu. Cest je v této zemi s nekonečně rozlehlou oblohou opravdu pomálo, a když už na nějakou narazíte, je plná výmolů a děr. Cesta se pak stává spíše slalomovou dráhou, kdy se současně vyhýbáte hlubokým dírám a protijedoucím vozidlům. Stejně, jako je v Mongolsku málo cest, je na nich málo i záchodů. S velkým štěstím se vám podaří najít dřevěnou budku uprostřed širé pláně, v níž jsou dvě prkna, uprostřed díra hluboká 4 metry a to je ono – WC. Horší případ nastává, když na žádnou takovou budku nenarazíte… v rozlehlé mongolské krajině se jen tak za keřík neschováte… žádný tam totiž není :O)
V Erdenetu nás přivítali s neuvěřitelnou pohostinností a ta nás provázela až do konce našeho výletu. Byli jsme ohromeni obrovskou laskavostí, ochotou, sebedáváním a obětavostí mongolských přátel. Je nutné rovněž zmínit výborné jídlo, které tato speciální země nabízí. Kdybychom mohli, odvezli bychom si nějakého mongolského kuchaře k nám domů.
Na tomto turné jsme jako skupina testovaly jednu novinku – na koncertech s námi vystupovaly mongolská děvčata, která tak posilovala naše prořídlé počty v řadě zpěváků. Na posledním koncertě v Ulaanbaataru se jich nasbíralo celkem devět. Bylo obdivuhodné, jak krásně zpívaly a s jakou jistotou ve zpěvu podpořily naši skupinu.
Již na prvním koncertu v Erdenetu jsme poznali, že speciální je i mongolské obecenstvo… takovou živost v hledišti jsme opravdu ještě nezažili. Každý posluchač jakoby nutně potřeboval každý svůj prožitek sdílet s ostatními. Když se k tomu přidaly ještě výkřiky dětí, které s rodiči přišly, vznikl z toho koncert nejen na jevišti, ale i v hledišti.
Darkhan je třetí největší město v Mongolsku, přesto si však člověk připadá jako na venkově.
Lidé jsou zde velmi prostí, a když potkáte honáka krav v tradičním oděvu, s tváří ošlehanou větrem a sveřepým výrazem, připadáte si jako uprostřed natáčení historického filmu.
Na večerní koncert se na nás přesto přišel podívat plný sál posluchačů.
25.10. UlaanbaatarV úterý jsme měli namířeno do Ulaanbaataru, hlavního města Mongolska. Zde nás čekaly dva koncerty a opět se nám podařilo naplnit haly téměř do posledního sedadla. Ulaanbaatar je město přeplněné automobily, hotely ve výstavbě s řadou nákupních středisek. Člověk by nevěřil, že pár kilometrů za hranicemi města se čas jakoby zastavil.
Dny v hlavním městě jsme využili pro nákupy dárků pro naše blízké… a taky pro sebe. Bez šály z pravého kašmíru přeci nemůžete z Mongolska odjet! Věřili byste například tomu, že v Mongolsku nemají taxíky? Místo nich si stopnete nějaké auto z ulice a zeptáte se, zda vás za nějaký poplatek někam zavezou… a ta auta opravdu zastavují! Potíž je jen v tom, že skoro nikdo nemluví anglicky, a tak před vámi lidé často raději utečou, než aby se vám snažili poradit. Aby se omezil provoz v hlavním městě, tu zase mají takovou specialitu, že podle vaší SPZ můžete ve městě jezdit jen v některé dny… jinak vás čeká tučná pokuta
Závěrem našeho turné nás ještě čekal dvoudenní výlet. Zajezdily jsme si na mongolských koních, přenocovaly v jurtě, chodily po kopcích pod nekonečnou, rozlehlou oblohou.
Při odletu nás překvapili mongolští přátelé malou rozlučovací párty na letišti, kde nechybělo spousta dárků, fotografií na památku a slz.
Mongolsko, Mongolsko– ukázalo jsi nám svoji pohostinnost, přátelství, laskavost, nesobeckost, jednoduchost, upřímnost. Za to ti děkujeme, budeme je chovat uvnitř našich srdcí a nikdy na ně nezapomeneme!
Songs of the Soul Mongolia