Toto koncertní turné bylo v Bulharsku naše první. Byly jsme teda hodně zvědavé, co vše nás čeká a můžu říct, že naše očekávání, i když obecně není dobré očekávat, bylo vyslyšeno. V pátek večer jsme přiletěly do Sofie, kde jsme si kolem jedenácté večer vyzvedly pronajatá auta, abychom byly během následujících dnů co nejvíce mobilní. Minimálně z venkovního pohledu působila auta reprezentativně a pohodlně. Hned jak jsme vyjely a měly za sebou pár kilometrů na bulharských silnicích, přestaly jsme slovo komfort v souvislosti s našimi vozy používat. Věřím, že všechny z nás budeme ještě nějakou dobu s vděčností jezdit po dálnici D1 do Prahy a libovat si, jak je krásně rovná. Minimum prostoru ve třetí řadě našeho vozidla se najednou stalo velkou výhodou, jelikož člověk, při neustálém natřásání, neměl šanci někam odletět a vypadnout. Jen jsme dlouhé hodiny cestování nemohly využívat k četbě, jak máme ve zvyku… oči se nestíhaly přizpůsobovat rychlosti pohybování se knihy směrem nahoru, dolů, doleva, doprava, dopředu a dozadu :O)
5. května – Plovdiv 6. května – Varna 7. května – Sofie
První koncert nás čekal v Plovdivu, v sobotu večer. Sál byl plný lidí, dokonce se pár posluchačů muselo spokojit s poslechem z vedlejší místnosti. Obrovská přijímavost všech posluchačů vytvořila v sále přímo kouzelnou atmosféru. Aby se totiž koncert opravdu podařil, je vždy třeba příspěvku obou stran – vystupujících i posluchačů. V Bulharsku se nám toto podařilo na všech třech koncertech na jedničku.
Co ale rozhodně nemůžeme opomenout zmínit, je laskavost, přátelskost, ochota a nespočet dalších obdivuhodných vlastností bulharských přátel, kteří nás na koncerty pozvali. Jejich snaha o vytvoření co největšího pohodlí pro naši skupinu se projevila například v neustálém proudu vynikajícího jídla, kterým nás zásobovali. A my jsme tento proud ochotně a s radostí přijímaly, až jsme se z toho doma na váze divily. Ochutnaly jsme nepřeberné množství bulharských specialit a je nutno poznamenat, že opravdu stojí za to.
Za druhým koncertem jsme se musely přesunout na druhou stranu Bulharska – do Varny. Na pláži plné domácích potulných psů jsme bohužel nemohly trávit moc času, jelikož program jsme měly opravdu nabitý… moře bylo ale stejně studené. Odvahu do něj vlézt měla jen Abhejali s Alčou a s Anupama. Nutno poznamenat, že pro Abhejali bylo moře naopak ještě teplé, jelikož tato plavkyně se jako správná pokořitelka kanálu La Manche studené vody jen tak nezalekne.
V pondělí jsme se vydaly zpět do Sofie, kde nás čekal poslední z trojice koncertů. Odpoledne jsme ještě navštívily krásnou vegetariánskou restauraci a prodejnu se zdravou výživou – Joy Day, kde jsme nakoupily dárky domů. Na večerní koncert přišlo přes 200 lidí a nejen díky výborné práci zvukařů se koncertní sál při poslední písni Prema Loker stal opravdovým místem lásky na zemi.
Opravdu se těšíme, až zase jednou vyjedeme na koncerty do Bulharska!