Songs of the Soul – Japonsko 2011
Náš poslední den v Japonsku byl krásnou tečkou za naplňujícím výletem. Tečka se ve skutečnosti rovnala klasickému pobíhání po památkách, které je pro naši skupinu opravdu velmi netypické. Obvykle totiž na poslední chvíli přijedeme, dáme koncert, naskáčeme rychle do aut a jedeme dál.
Nejvíc nás zaujala tamní proslulá zenová zahrada a to ani ne tak svojí krásou, jako spíše, řekněme, svojí neobyčejností. Představte si obdélník rozměrů asi 10 x 20 metrů vysypaný drobnými kamínky a mezi nimi ještě asi tak 15 velkých kamenů… no a to je ono… a zaplatíte za to vstupné 500 jenů. Škoda, že jsme nedokázaly proniknout do podstaty této zenové zahrady.
Za zmínku ještě stojí, že jsme ztratily po cestě Anusobhini, která se ovšem zanedlouho našla a my ji uplatily zmrzlinou ze zeleného čaje, která jí ovšem nechutnala. Svůj účel ale splnila. Z rýže, zeleného čaje a řas tu bylo snad úplně všechno.
Na večeři jsme, k překvapení všech, dostali opět jídlo z tamější nejvyhlášenější restaurace a bylo to do třetice všeho dobrého opět to tejné menu, jako předešlé dva dny… Třepající se tofu, které prý bylo ze všech součástí chodu tou nejvzácnější, se prakticky nedalo pozřít. Jinak jme byly ale pochopitelně za vše velice vděčné.
Po jídle jsme se vlakem přesunuly do Tokya, kde jsme se po krátkém bloudění ubytovaly v hotelu STAR.